Létání s dronem v interiérech

Létat s dronem uvnitř uzavřených prostor je obvykle výzva. Dron totiž neřídí gps ani kompas. Tudíž nedrží na místě, různě si poletuje a je zcela a pouze pod kontrolou pilota.

Létat bez podpory gps a kompasu, je oproti venkovním letům zcela jiná disciplína. Let pod střechou obvykle prověří nervy i pilotní dovednosti. Kompas a gps jsou zařízení, která jsou zodpovědná za to, že dron drží v určité výšce na daném místě jako přibitý a to i když fouká vítr. V interiérech ale gps nefunguje a obvykle se nepodaří ani zkalibrovat kompas. Dron je tedy třeba přepnout do režimu ATTI, kdy kontrolu nad polohou dronu přebírá tzv. Visual Positioning System - dál mu budeme říkat jen VPS.

Jak název napovídá, jde o zařízení, které kontroluje polohu dronu tzv. vizuální cestou. Dělá to takovýma "očima" resp. čidlama na spodní části dronu. Je to šikovná věc, která vám dost pomůže, ale nelze se na ni úplně spolehnout. VPS má totiž pár much.

Jednou z nich je, že zařízení ještě není úplně vychytané. Navíc má značné potíže s orientací, pokud je plocha podlahy jednolitá nebo s opakujícími se drobnými vzory nebo je tam koberec. VPS zkrátka potřebuje k orientaci záchytné body a pokud se mu jich nedostává, "ztrácí sever". Trable jsou i s výškou. U jednoho klienta se dron vždy na jednom místě propadl třeba o půl metru. To je velmi nepříjemné při pokusu o plynulý záběr.

Měli jsme zatím příležitost létat ve dvou uzavřených prostorách. Prvním by kinosál multikina, druhým showroom společnosti Barkotex. V obou případech dron nenačetl gps a nešel zkalibrovat kompas. V rytířském sále jednoho hotelu, který byl plný brnění, ani nešly nastartovat motory. Množství kovu a magnetické interference občas znemožňují start a pokud se vzlet povede, je řízení zvlášť náročné.

V obou přídech, kde jsme nakonec létali, dron jakoby "plul" - ujížděl k jedné nebo ke druhé straně, případně se samovolně začal otáčet podél své osy. Bylo velmi složité, spíše nemožné, udržet ho na jednom místě. Nejstabilnější je dron za letu. Je však třeba pamatovat například na to, že při puštění páček nezastaví na místě, jak jste zvyklí. Má mnohem větší setrvačnost a je tedy třeba létat pomalu a před zdí, policí nebo jinou překážkou (třeba vaší hlavou) včas brzdit zpětným pohybem.

Další věcí, na kterou je dobré dávat pozor, jsou turbulence. Tedy vzduchové víry vznikající kolem vrtulí. Ty jsou nepříjemné především nízko nad podlahou, blízko stropu a dalších pevných překážek.

Interiéry také bývají plné všelijakých překážek, které bývají drahé (např. promítací plátno v kině stojí něco kolem čtvrt milionu) a zákeřné (mohou způsobit nehodu dronu). Určitě se proto vyplatí instalovat na dron ochranné kryty vrtulí.

Pojďme se podívat na to, co je dobré ošetřit, než v uzavřeném prostoru vyletíte do vzduchu:

1. Pořiďte si ochranné kryty vrtulí a před letem je nainstalujte.
2. Povel, co má dron dělat při ztrátě signálu s ovladačem, přepněte z "Return to home" (návrat domů) na "Hover" (zůstat viset - viz obr. níže). Jinak riskujete, že dron havaruje o strop nebo vyvede jinou neplechu.
3. Přepněte letový režim do ATTI (z "P" na "A").
4. Zkuste se vyhnout prostorám, kde je hodně kovu. Může se stát, že na takových místech buď vůbec nevzletíte (silná interference) a pokud vzletíte, bude dron "blbnout" víc než obvykle.
5. Než se pustíte do letu v uzavřeném prostoru plném překážek, doporučuji si vylepšit pilotní dovednosti v režimu atti (bez gps) v nějakém bezpečném prostředí (třeba na poli, když nefouká vítr).
6. Zkuste se vyvarovat prostor, které jsou osvětlené kombinací venkovního a umělého světla. Zkuste vypnout jedno nebo druhé. Záběry budou vypadat lépe.
7. Mějte nervy na uzdě. Při ovládání je třeba být velmi jemný a vyvarovat se prudkých pohybů.

Moc držím palce všem kolegům a těším se na další lety uvnitř. Pro úplnost: lety, o kterých píšu, byly provedeny s dronem P3A a kamerou (a tedy i firmwarem) P3P.